Rozšíření oblasti kompletní ZPS
Ukázky zpracování objektů DEL a NEW v případech výsledného rozšíření oblasti kompletního zaplochování ZPS
Na obrázku č. 1 je znázorněna situace, kdy k oblasti kompletního zaplochování přidáváme novou plochu, která je celá vně a s oblastí je spojena společnou hranicí jdoucí přes stávající body. V tomto případě nedochází k modifikaci žádné z původních ploch při hranici zaplochování a pouze se připojuje plocha nová. Objekt DEL nelze vytvořit, vytváří se pouze objekt NEW jako pravotočivý hraniční polygon nové plochy.
Malinko rozdílná situace je znázorněna na obrázku č. 2. Zde dochází k rozšíření dvou stávajících sousedních ploch směrem vně oblast kompletního zaplochování, přičemž napojení opět probíhá přes stávající body. Standardně by se měl vytvořit objekt DEL jako obvodový polygon těchto dotčených ploch v původním stavu a objekt NEW jako obvodový polygon těchto ploch v novém stavu. Protože ale plocha objektu NEW zahrnuje plochu objektu DEL beze zbytku (objekt DEL je zcela obsažen v objektu NEW), je možné objekt DEL vynechat.
Na obrázku č. 3 je znázorněn případ, kdy dochází jednak ke zmenšení dvou sousedních ploch na hranici kompletního zaplochování a zároveň k vytvoření nové plochy, která zahrnuje tuto zmenšenou část a navíc obsahuje i oblast novou vybíhající vně původní. Rozšíření je opět konstruováno přes stávající body. Stejně jako v případě uvedeném na obrázku č. 2 se vytvářejí objekty DEL a NEW, tentokrát však s tím rozdílem, že objekt NEW zahrnuje nejen zmenšené původní plochy, ale také nově přidanou plochu. Protože i zde platí, že objekt DEL je zcela obsažen v objektu NEW, není nutné objekt DEL vytvářet (tato varianta není na obrázku znázorněna). Pokud je tvořen pouze objekt NEW, je v tomto případě dokonce možné jeho rozsah zmenšit na plochu odpovídající pouze nově přidané části — viz obrázek.
Velmi obdobný případ předchozímu je znázorněn na obrázku č. 4. I zde dochází ke zmenšení dvou sousedních ploch na obvodu a současnému vytvoření nové plochy obsahující jednak zmenšení a jednak novou část zasahující vně původní oblasti. Rozšíření je však v tomto případě vytvářeno pomocí nově vypočtených bodů – průsečíků nové a původní hranice. Tím je původní hranice rozdělena na dvě části, jejichž průběh se v důsledku zaokrouhlení průsečíků již zcela neshoduje s původní linií. V místech průsečíků mohou být segmenty mírně ‚nad‘ nebo ‚pod‘ původní hranicí. Z tohoto důvodu nelze použít pouze objekt NEW a je vždy nutné vytvářet oba objekty – DEL i NEW. Pravidla jejich tvorby jsou uvedena výše.
Situace na obrázku č. 5 je velmi podobná předchozímu případu. Zmenšení dvou sousedních ploch zde nastává nejen v části přilehlé k hranici kompletního zaplochování, ale i uvnitř samotné oblasti. Objekt DEL (vytvořený z dotčených původních ploch) tedy vyřízne z vnitřku oblasti větší plochu, než která je následně zpět doplněna v podobě upravených identických ploch. Při tvorbě objektu NEW je nutné vždy pamatovat na to, že musí plně zahrnovat objekt DEL beze zbytku. Do objektu NEW je proto tedy třeba zahrnout i ty nové vnitřní plochy, které obsahují zbylé části upravených původních ploch.
Nejkomplexnější případ je znázorněn na obrázku č. 6. Kromě zmenšení ploch přilehlých k hranici zaplochování (a to i z vnitřku oblasti) a přidání nové plochy zde dochází také ke změně druhu plochy. Technicky je změna plochy řešena jejím zrušením a vytvořením nové. Při rušení plochy přiléhající k hranici kompletního zaplochování je vždy nutné vytvořit objekt DEL, a to i v případě, že se její geometrický tvar nemění. Zároveň je nutné následně vytvořit i geometricky totožný objekt NEW, aby nedošlo k vyříznutí plochy z oblasti kompletního zaplochování. Pokud je plocha, u které měníme typ, zároveň dále editována (je zmenšena či zvětšena), uplatňují se současně i ostatní pravidla popsaná pro zvětšování či zmenšování hranice kompletního zaplochování.
Rušení plochy je realizováno na základě zrušení definičního bodu. Jakékoliv smazání definičního bodu plochy přiléhající k hranici komplexního zaplochování proto vyžaduje vytvoření objektu DEL a následně také objektu NEW. Z toho vyplývá, že pokud chcete u takto dotčených ploch pouze změnit polohu definičního bodu, je výrazně efektivnější jej pouze posunout, nikoli mazat a vytvářet znovu. Tím se vyhnete nutnosti generovat objekty DEL a NEW (samozřejmě za předpokladu, že plochy nejsou i jinak geometricky měněny).